čtvrtek 25. srpna 2016

CABERNET SAUVIGNON - nejpěstovanější modrá odrůda

Čtěte: kaberne soviňon

Cabernet Sauvignon byl oblíbeným vínem na francouzském dvoře už v 18. století. Jeho popularita se i po dvou staletích drží značně vysoko, především díky nezaměnitelnému aroma černého rybízu, zelené papriky a cedrového dřeva. 

Cabernet Sauvignon spolu se Syrahem, Pinot Noirem a Merlotem patří mezi čtyři celosvětově nejoblíbenější (a nejprodávanější) červená vína. Naši zákazníci tento fakt potvrzují, protože u nás ve VÍNO-KLUBU je Cabernet Sauvignon nejprodávanější červenou odrůdou. Na dohled za ním se drží Rulandské modré. 

Nejpříznivější podmínky poskytuje Cabernetu Sauvignon oblast Médoc ve francouzském Bordeaux (spekuluje se dokonce o tom, že se v této oblasti pěstoval už od dob římské kolonizace). Oblast se táhne podél řeky Gironde až k Atlanskému moři. Štěrková půda kolem řeky dovoluje kořenům prorůstat do velké hloubky, díky tomu jsou zdejší vína plnější a tělnatější. Od 60. let raketově stoupala nejenom jeho popularita, ale i cena. Rozloha vinic se vyšplhala na 220 000 hektarů, díky čemuž je Cabernet Sauvignon sedmou nejpěstovanější odrůdou světa. Zdá se, jako by se pokoušel ostatní odrůdy vystrnadit, a nasadit si na hlavu korunu coby Král červených vín ;-)


Průřez našich nejlepších Cabernet Sauvignonů v kolekce Světové Cabernety za 1199 Kč.

Pokaždé stejný, ale vždy něčím obzvláštněný


Cabernet Sauvignon je velmi přizpůsobivá odrůda. Dokáže se adaptovat téměř po celém světě. Charakteristická linka černého rybízu, zelené papriky a cedrového dřeva zůstává, ale podnebí a půda dokážou Cabernetu dodat specifické vlastnosti. Např. v údolí Loiry, kde je podnebí chladnější, hrozny zcela nedozrávají, a rodí se tak štíhlejší vína s bylinkovým nádechem. Naopak v příliš teplých oblastech se v chuti objevuje marmeládové aroma. Cabernety z jižní Austrálie jsou charakteristické např. mentolem a hřebíčkem, ale především vyšším procentem alkoholu. 

Zrání v malých francouzských sudech typu barrique dodává vínům tóny čokolády, vanilky, karamelu nebo třeba kokosu. Každý milovník vína tak v Cabernetu objeví právě to své ONO. („Jo, to je ONO! To je TO víno, co mi chutná!“)

V roce 1997 zveřejnili dva kalifornští studenti studii, ve které prostřednictvím analýzy DNA stanovili, že Cabernet Sauvignon je pravděpodobně křížencem odrůd Sauvignon Blanc a Cabernet Franc. 

Cabernet Sauvignon má díky svým silnějším slupkám výraznější tříslovinky. Čím déle je mošt macerován na slupkách, tím déle se musí čekat na jeho harmonizaci v sudu. Čistý Cabernet Sauvignon je proto pro mnoho lidí komplikovaný na pití, proto se k němu často přimíchávají ovocnější odrůdy jako je Merlot (např. v Bordeaux), Malbec (např. v Argentině), Sangiovese (např. v Toskánsku) nebo Cabernet Franc a Carmenére (např. v Chile). Ty totiž dokáží Cabernet zakulatit a zmírnit jeho divokost. Cabernety mají potenciál k dlouhému zrání. Lahvují se po 1,5 - 2 letech a pít by se měly po 4 - 5 letech. Kvalitní a často i dražší Cabernety by vám měly ve sklepě vydržet i deset a více let. Pokud to ovšem vydržíte vy ;-)

Jak Cabernet Sauvignon ke svému jménu přišel


Název Cabernet Sauvignon se používá až od konce 19. století. Do té doby se Cabernetu říkalo Petite Vidure. Název Cabernet Sauvignon je tedy spojením jmen Cabernet Franc a Sauvignon Blanc, ze kterých byl Cabernet Sauvignon vyšlechtěn. Slovo cabernet se poprvé objevilo v literatuře až roku 1866. Pravděpodobně je odvozeno od latinského slova caput, což znamená: odrůda révy dávající černá vína. (Zralý Cabernet má mít temně granátovou barvu, někdy s modravými odlesky.) Jeho druhé jméno Sauvignon vzniklo z franzouského sauvage, což v překladu znamená divoký. 

Cabernet Sauvignon a jídlo


Cabernet Sauvignon se hodí hlavně k masitým jídlům. Výborně se doplňuje s jehněčím a krůtím masem, zvěřinou a kořenitými omáčkami. Rozhodně by se Cabernet, který má více jak 13 % alkoholu, neměl kombinovat s máslem a smetanou. Živočišný tuk dokáže víno vyvést z rovnováhy, a to bude poté chutnat připáleně.

K domácímu procvičování jsme vám připravili kolekci SVĚTOVÉ CABERNETY, ve které  ochutnáte reprezentativní zástupce všech světových vinařských oblastní. Tak neváhejte, objednejte a prochutnejte se až k úplnému znalci Cabernetů ;-)



úterý 23. srpna 2016

Vinařem roku 2016 je Zámecké vinařství Bzenec

Ve čtvrtek 18.8. byl vyhlášen vítěz soutěže Vinař roku 2016. Stejnojmenný titul je vinařům udělován ve dvoukolovém hodnocení za nejlepší kolekci šesti vín.   

Nově se titulem vinař roku může pyšnit Zámecké vinařství Bzenec. (Pozor, neplést se značkou Chateau Bzenec!!!)

Zámecké vinařství Bzenec převzalo medailovou štafetu od svého sesterského vinařství Mikrosvín - držitele titulu Vinař roku 2015, takže pohár zůstal v jedné rodině :-) Zámecké vinařství Bzenec prožívá veleúspěšný rok, protože letos získalo i titul Vinařství roku 2015 , který vinařům uděluje odborná komise.

Úspěšná kolekce musí obsahovat vína ze tří z celkem sedmi vypsaných kategorií, aby se portfolio sklepa ukázalo v celé jeho šíři. Zámecké vinařství Bzenec letos zvítězilo s těmito víny:
kolekce Vinař roku 2016 za 1299 Kč

Terroir - Ryzlink rýnský 2011 pozdní sběr - Mikulov, Za cihelnou
Nejvýše hodnocené víno této vítězné kolekce. Ukazuje na obrovský potenciál bílých vín z této viniční trati.

Terroir - Rulandské bílé 2013 pozdní sběr - Vracov, Klínky
Tak dlouho vám píšeme o této nádherné Rulandě, až se skoro vyprodá... Krásně plné víno s tóny moruše. Výraznější kyselinka slibuje další potenciál ke zrání v lahvi. Je to víno s vysokánským bezcukerným extraktem 28,4 g/l !!! Máme poslední lahve!

Collection 1508 Reservé - Tramín červený 2015 pozdní sběr
Tramíny ze Slovácka jsou v kontextu ČR už pojmem. Kolekce 1508 má snad ještě lepší poměr ceny/kvality než kolekce EGO. Tento Tramín byl vůbec nejlepším vínem kategorie A2 (polosuché bílé). Když jsem ho chutnala poprvé, zapsala jsem si u něj 3 vykřičníky :-) Pozor, hrozí závislost!

Sekt 1876 
Tímto sektem navazuje Zámecké vinařství Bzenec na odkaz svých sklepů a zdůrazňuje významný rok 1876, kdy se zde vyrobilo úplně první šumivé víno v Čechách i na Moravě. Tento sekt je vyroben klasickou metodou kvašením vína v lahvi, kde zůstává 14 měsíců, s ručním setřásáním kvasnic.  

Terroir - Veltlínské zelené 2013 pozdní sběr - Za cihelnou / Pod slunným vrchem
Fantastický pálavský Veltlín. Svěží vůně s tóny bylinek a zeleného čaje. Chuť suchá, čistá, plná až krémovitá. Pěkně minerální s dochutí bílého mletého pepře. Máme poslední lahve!

Ego - Tramín červený 2015 výběr z hroznů
Klasické polosladké provedení této aromatické odrůdy. Ve vůni má typické tóny růže a liči. Chuť je díky pěkné kyselince šťavnatá a kořenitá mimo jiné s tóny červené řepy a lékořice.

čtvrtek 11. srpna 2016

MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ VELTLÍNY

Letos už jsem ochutnala 843 vín. Mladých, archivních, suchých, sladkých, bílých, růžových, červených i oranžových. A víte, co si ráda otevřu "po práci"? Obyčejně neobyčejný moravský Veltlín zelený ročníku 2015.

Módní trendy se nevyhýbají ani vinařskému odvětví. Teď prostě letí Hibernal. Jedinou, pro mě trochu nepochopitelnou, odrůdovou stálicí je Rulandské šedé. Konzumentů, kteří věří, že se díky Rulandě šedé, pasují na znalce vín, je pořád dost. Pokud však nepodléháte davovému šílenství, ale pijete prostě to, co vám chutná, musíte na sobě, stejně jako já, pozorovat různé odrůdové vlny v čase. Já už jsem jich prožila několik. V roce 2007 jsem například začínala na Sauvignonech, pak jsem dlouho jela na Ryzlinku vlašském a mojí předposlední žhavou vlnou byla Rulanda bílá. (Napsala jsem o ní třeba i tuto Ódu na Rulandu (klik)).
Zřícenina Děvičky majestátně dohlíží na pavlovské vinice

Jaktože teď miluju VeltlínyProtože v ročníku 2015 se povedlo tolik dobrých příkladů této příjemně pitelné a ničím nevybočující odrůdy! Veltlínům zřejmě nejvíc sedly podmínky ročníku 2015. Díky suchému a teplému létu nemají přespříliš kyselin. Ze zralých a zdravých hroznů bylo možné vyrobit mnohovrstevnatá vína, kterým říkám "kousací". Baví mě na nich zejména to, že přestože jsou suchá, někdy až ultra suchá, odhalí v druhém chuťovém plánu nádhernou ovocnost zralých hroznů s tóny zralého manga, žlutého melounu, špendlíků a hrušek s jemně kořenitou čistou dochutí. 
Mojí Veltlínovou vlnu dokazuje i fakt, že první dvě exkluzivní šarže vín, které jsme si letos vybrali, jsou Veltlíny. Prvním byla limitovaná šarže Veltlínu, jehož hrozny pochází z vápencových svahů pálavských vrchů, od Jirky Horta. Dalším Veltlínem, který jsme prostě museli mít, i když už jsme jeden Veltlín měli, je Petanque Veltlín z Nového Vinařství, který uzrál na sprašovém, jižně orientovaném kopečku zvaném Slunný vrch. 
Pohled na pálavské vinice a hrádek 

Můj další favorit vzešel z celoznojemské prochutnávky 69 vzorků vín apelace VOC ZnojmoHortův VOC Veltlín 2015 u mě vyhrál, v celkovém součtu všech našich degustátorů skončil na krásném 2. místě. Už jsem se pak ani nedivila, že mi chutná i Vaňkův Veltlín 2015. (Nejen proto je Honza Vaněk našim letošním vinařským objevem ;-)

Iliasův Veltlín znám od plenek. Ne od svých, i když jsem si, coby hodné copaté dítko, hrála na hřišti školky, která je přímo nad jeho sklepem. Jeho ovocnost v chuti krásně kontrastuje s naší pálavskou mineralitou. Podobný, i když malinko plnější, je Volaříkův Veltlín z druhé strany Pálavy, z jeho monopolní trati zvané Věstoňsko. 

U všech mých NEJOBLÍBENĚJŠÍCH VELTLÍNŮ mám v degustačních poznámkách napsáno, že mají krémovitou strukturu. To znamená, že nejsou ani moc kyselé, ani moc kořenité. Na jazyku jsou velmi příjemné, elegantní, hladké a čisté. Nemají nijak zvlášť intenzivní vůni. Díky tomu vás neunudí a podle mě se jich nedá ani přepít. Konec mého Veltlínového období tak může přijít až s jejich kompletním vyprodáním, na které už mě dva vinaři pomalu připravují...

Já si je ale zatím moc užívám a modlím se, aby se tento jejich charakter zopakoval i v ročníku 2016. Veltlín je prostě skvělá odrůda! Mimochodem, u nás nejpěstovanější. 

pátek 5. srpna 2016

OHROŽENÉ DRUHY

Kdy jste naposledy pili Sylván, Neuburské nebo Večerku?

Pokud se na tuto otázku zeptáte náhodného zákazníka v naší vinotéce, buď se na Vás nechápavě podívá nebo bude pátrat v paměti, kdy naposledy jednu z těchto odrůd pil. Na vinicích, tudíž i ve sklepích je jich čím dál tím méně. Přitom ještě na počátku 20. století bylo Sylvánské zelené nejrozšířenější odrůdou ve střední Evropě.  Z vinic ho podle Prof. Krause vytlačilo právě Neuburské, kterému se ale následně stalo to samé, když se ve výsadbách začala rozšiřovat Müllerka. No a Veltlínské červené rané, to buď sežerou vosy nebo se vypije v burčáku či posléze jako Svatomartinské... 

Na těchto vínech je skvělé to, že jsou "neutrální" a hodí se k širokému spektru gastronomických specialit i aktivit (k vaření i konzumaci :) Vinaři se od nich ale odklání proto, že nízký zájem konzumentů nevyvažuje jejich zvýšená rizika na vinici. Všechny tři odrůdy totiž patří mezi náchylnější typy rostlin, takže hůře odolávají mrazům a plísním. 

Takže pokud společně nezaberem a nebudeme je kupovat a vinaře za ně speciálně chválit, tak se v budoucnu budeme koupat v Hibernalech, Solarisech a podobně divokých voňavkách ;)
Kolekce Ohrožených odrůd jen za 1149 Kč.

Podporu ohroženým odrůdám můžeme vyjádřit aktuálně jejich vykoupením. Já vždycky říkám, že Sylvánu je jako šafránu. Ve výsadbách se vyskytuje jen na 0,6 % z celkové plochy vinic. Volaříkův Sylván je sušší, prakticky nemá ani gram zbytkového cukru, takže tím začněte. Je krásně svěže grepový. Sylván z Mikrosvínu je zase broskvičkový, s tóny nezralého banánu a s lehce kořenitým závěrem. 

Volaříkovo Veltlínské červené rané patří aktuálně k mým nejoblíbenějším letním vínům. Nádherně zaplní pusu. V chuti najdete tóny šťavnatého žlutého ovoce a limetky, které jsou vyváženy příjemnou kyselinkou a mineralitou. Večerka od Zlomků a Vávrů je jednodušší, ideálně na pití přes den, pěkná a lehká.

Třetí dvojicí jsou moc pěkné slovácké Neuburky. Ten od Petra Mokruši je suchý, klasický, neutrální, s jemnou vůní letních jablíček a lehce mandlovou dochutí. BMVinařství letos vyrobilo polosladkou verzi se šťavnatými tóny žlutého melounu, pomela a ananasu, za kterou už mají 3 medaile.