Pinot Noir pochází z Burgundska. Původní hypotéza, že tato odrůda vznikla křížením Pinotu Meunier (Mlynářka) a Tramínu červeného, se zdá být překonána. Podle výsledků posledních výzkumů je totiž Pinot Noir v přímé vývojové linii s divokou révou, která ve Francii rostla ještě na konci 19. století.
Všechny naše Rulandy modré najdete na našem webu v sekci: http://www.vino-klub.cz/pinot-noir-burgundsko.
Historie kouřové tóny přináší
Záznamy o existenci této odrůdy
se dochovaly už ze 4. století. Karel Veliký ji ve své době nechal převézt
z Burgundska a vysadit v okolí Bodamského jezera. I o transport do Čech
se postaral mocný panovník – sám Karel IV. podle legendy věnoval první sazenice
vinařům na Mělníku za pomoc v boji s tehdejšími sociálně
patologickými jevy (Mělničtí se prý zasloužili o potírání lapků na Labi).
Jejich bohulibá činnost v oblasti prevence kriminality se tak vyplatila
všem dalším pokolením, dychtícím po vůni sušených švestek a povidel, kouře
hořícího dřeva a kůže a chuti černých třešní (v mladém Pinotu ještě spíš
ucítíte ostružiny a jahody).
Ani horko, ani mráz
Před druhou světovou válkou bylo
Pinotem Noir osázeno 36 % celkové plochy vinic na území České republiky.
V roce 1994 bylo touto odrůdou osázeno však už jen 0,8 % plochy vinic.
Obliba Rulandy modré nově rok od roku stoupá a v roce 2010 již podíl
plochy vinic činil 4, 2 %. Vysvětlení pro tento trend se nabízí v souvislosti
s charakteristikou odrůdy.
Rulandské modré je choulostivé
především z hlediska teploty. Jeho tenká slupka je velice citlivá na
klimatické podmínky. Příliš na severu hrozny nedozrají, na jihu zas dozrají moc
brzy a potenciál, vůní a chutí, které slupka ukrývá, zůstane nerozvit. V době
minulého režimu se ve vinařství jelo především na výkon (množství/cena), který
tato rozmarná odrůda v extenzivním typu zemědělství nepodává.
Ze soutěže o nejlepší Pinot Noir
jsou pro teplotní choulostivost automaticky vyloučeny jinak úspěšné vinařské země
horkého jihu, jako je Španělsko a Itálie (pěstuje se pouze v severní části
Apeninského poloostrova). Ideální podmínky pro zrání tak pro Rulandu vznikají na
poměrně omezeném území, kde teploty ještě nedosahují takových výšek, ani
nízkých pozic, aby hrozny nedozrávaly příliš brzy nebo pozdě.
Jak šel Pinot Noir do světa
Nejcennější Pinot pochází
samozřejmě z Burgundska. Nejprestižnější apelace nesou názvy La Tache a La
Romanée-Conti. Druhou nejdůležitější destinací milovníků Pinotu Noir je
americký stát Oregon. Kalifornie (jak byste asi tak mohli tušit) je pro Pinot
Noir příliš horká a soustředí se proto spíš na Cabernet Sauvignon, Merlot,
Zindfandel a Shiraz. Výjimkou je nejchladnější kalifornská apelace Russian
River Valley, kterou ochlazuje studený vzduch z Pacifiku.
Zastávkou turisty po světových
variacích Pinotu Noir by měl být také Nový Zéland, kde vína této odrůdy
dosahují nejvyšší intenzity v chuti. Pinot Noir je zde považován místní nejdůležitější
červenou odrůdu. Apelaci Marlborough Vám nemusíme představovat. Pro Pinot
Noir od Kima Crawforda nemusíte vážit cestu k protinožcům, máme ho pro
Vás v naší nabídce.
Když se vrátíme zpátky do Evropy,
nezbývá nám už mnoho míst, kde by se Pinotu Noir dařilo. V Německu se této odrůdě říká „Spätburgunder“ a prospívá především na Bádensku.
Dojmy s pojmy
A nakonec (když už jsme
v tom Německu) jedna slibovaná jazyková vsuvka. Z jakého důvodu je
„Rulandské modré“ českou alternativou názvu odrůdy, kterou s Vámi dnes
probíráme? Z těžko vysvětlitelného. České označení „Rulandské“ pro všechny
tři burgundské odrůdy (Rulandské šedé, Rulandské bílé a Rulandské modré) je
světovou raritou.
Odrůda u nás prošla složitou
historií přejmenovávání, takže se připravte na lingvistický exkurz, ostatně
když jsem to vystudovala, tak proč bych to tu neprodala;-)
Původní český název všech tří
burgundských odrůd byl lakonický – říkalo se jim prostě Burgundské šedé,
Burgundské bílé a Burgundské modré. Souvislost s místem původu je nasnadě.
Pod tlakem Francie, která si nepřála zavádějící označení pro víno, které nebylo
vyrobeno v Burgundsku, proto bylo od tohoto názvu upuštěno. Výběr nového
jména však nebyl úplně šťastný.
Označení „Rulandské“ nebo
„Rulanda“ má svůj význam totiž pouze u odrůdy Pinot gris (Rulandské šedé),
protože vychází z německého názvu pro tuto odrůdu („Rulander“) na počest
Johanna Segera Rulanda. Právě tento německý obchodník se totiž významně
zasloužil o rozšíření odrůdy, která je hlavním tématem tohoto článku, ve své
vlasti. O další burgundské odrůdy se ale milý Johann nezasloužil a
v Německu po něm také vůbec pojmenovány nejsou.
Na druhou stranu z francouzštiny
pocházející označení „Pinot“ má jasnou etymologickou spojitost s francouzským
slovem „pin“ – „borovice“. Zralé hrozny Pinotů totiž skutečně připomínají
uzavřenou šišku borovice (hrozny jsou těsně u sebe).
V českých zemích jsme si
Rulandské paradoxně vztáhli na všechny Pinoty, které známe, i když
s obchodníkem ze Speyeru nemají nic společného. Johannovo příjmení tak u
nás zní daleko častěji než v domovině tohoto muže.
Koho však lignvistické řádění příliš nezajímá, může si v klidu vychutnávat svěží a (na červené víno) lehkou malinovou nebo rybízovou chuť, která se perfektně hodí k pečenému nebo grilovanému masu na barbecue ve vlahý letní (nebo teplý jarní) večer...
Žádné komentáře:
Okomentovat