Ve třetí koLekci našeho ročního
odrůdového kurzu se zaměříme na jednu z nejvýznamnější a nejrozšířenějších
světových odrůd – Chardonnay.
Chardonnay pochází z Burgundska, kde vzniklo samovolným křízením Pinotu a Heunische. Má podobné rysy a vlastnosti jako odrůda Pinot blanc (Rulandské bílé), proto byly vzájemně dlouho zaměňovány. Ve Francii je oficiálně oddělili v roce 1896, u nás až v roce 1987, kdy bylo Chardonnay zapsáno do Státní odrůdové knihy. Přestože se ve starých výsadbách vyskytovaly Chardonnay a Rulandské bílé nekontrolovaně vedle sebe, musela být vína prodávána jen jako Rulandské bílé. Odrůda Chardonnay mohla být na lahvi uvedena jen pokud pocházela z nových výsadeb po roce 1987. Před sametovou revolucí jste si tedy možná pochutnávali na Chardonnay, i když na lahvi stálo „Rulandské bílé“.
Chardonnay je velmi tolerantní odrůda, daří se jí na různých typech podloží a v různých klimatických podmínkách. Díky tomu patří mezi nejpěstovanější odrůdy na světě co do počtu oblastí, ve kterých je vysazena. Nejslavnější je v oblasti AOC Chablis, v burgundské oblasti AOC Cote de Beaune, ale i v Champagne. (100% Champagne ze Chardonnay se nazývá Blanc de Blancs). Nejpopulárnější odrůdou byla v 70. a 80. letech 20. století, načež byla pro svou univerzalitu odsuzována odpůrci globalizace z řad konzumentů. (Toto téma můžeme podrobně probrat v pravidelných konzultačních hodinách).
Chardonnay pochází z Burgundska, kde vzniklo samovolným křízením Pinotu a Heunische. Má podobné rysy a vlastnosti jako odrůda Pinot blanc (Rulandské bílé), proto byly vzájemně dlouho zaměňovány. Ve Francii je oficiálně oddělili v roce 1896, u nás až v roce 1987, kdy bylo Chardonnay zapsáno do Státní odrůdové knihy. Přestože se ve starých výsadbách vyskytovaly Chardonnay a Rulandské bílé nekontrolovaně vedle sebe, musela být vína prodávána jen jako Rulandské bílé. Odrůda Chardonnay mohla být na lahvi uvedena jen pokud pocházela z nových výsadeb po roce 1987. Před sametovou revolucí jste si tedy možná pochutnávali na Chardonnay, i když na lahvi stálo „Rulandské bílé“.
Chardonnay je velmi tolerantní odrůda, daří se jí na různých typech podloží a v různých klimatických podmínkách. Díky tomu patří mezi nejpěstovanější odrůdy na světě co do počtu oblastí, ve kterých je vysazena. Nejslavnější je v oblasti AOC Chablis, v burgundské oblasti AOC Cote de Beaune, ale i v Champagne. (100% Champagne ze Chardonnay se nazývá Blanc de Blancs). Nejpopulárnější odrůdou byla v 70. a 80. letech 20. století, načež byla pro svou univerzalitu odsuzována odpůrci globalizace z řad konzumentů. (Toto téma můžeme podrobně probrat v pravidelných konzultačních hodinách).
U nás je aktuálně vysázena na cca 4 % vinic a drží se vysoko na žebříčku nově vysazovaných odrůd, takže její podíl ještě poroste. Je to trendy odrůda, společně s Ryzlinkem rýnským, který ji v prvním desetiletí 21. století sesadil ze světového trůnu, a se Sauvignonem.
CHARDONNAY VE SVĚTĚ
Mnohostrannost Chardonnay vede k jeho širokému
využití. Vyrábí se z něj kvalitní tichá a šumivá vína. Je to vhodná odrůda i ke
zkrášlování na kvasnicích, v dubových sudech nebo do kupáže s jinými víny, ať
už z burgundské rodiny - Pinot blanc či Pinot gris nebo ve světě s odrůdami -
Sémillonem či Chenin blanc.
Ve francouzském Chablis se na křídovém podloží vyrábí hodně suchá a minerální vína, která vydrží 8 - 10 let. Z Burgundsku zas ochutnáte plná tělnatá vína, která vznikají ležením na kvasnicích, čímž se jim životnost prodlužuje na 10 - 30 let. V chladnějším podnebí Champagne hrozny Chardonnay tolik nedozrají, takže mají vyšší kyselinku a lehce zelené tóny ve vůni, což je pro výrobu prestižních šumivých vín žádoucí. V Novém světě (USA, Austrálie, Nový Zéland) je zas Chardonnay charakterizováno zráním v dubu (tzn. vanilkovou příchutí). Na rozdíl od elegantního francouzkého dřeva burgundských dubových sudů, je americký dub agresivnější a výraznější. V USA se nebarikové Chardonnay téměř nesežene. V Austrálii zas musí do 10% Chardonnay barikovat vždy, i když se snaží o výrobu lehčího ovocnějšího vína, aby lidi poznali, že je to Chardonnay. Jinak by to považovali za chybu a nedorozumění. Na Novém Zélandě se nebarikované Chardonnay dělá prakticky jen pro evropský trh (na etiketě je označení Unoaked).
Ve francouzském Chablis se na křídovém podloží vyrábí hodně suchá a minerální vína, která vydrží 8 - 10 let. Z Burgundsku zas ochutnáte plná tělnatá vína, která vznikají ležením na kvasnicích, čímž se jim životnost prodlužuje na 10 - 30 let. V chladnějším podnebí Champagne hrozny Chardonnay tolik nedozrají, takže mají vyšší kyselinku a lehce zelené tóny ve vůni, což je pro výrobu prestižních šumivých vín žádoucí. V Novém světě (USA, Austrálie, Nový Zéland) je zas Chardonnay charakterizováno zráním v dubu (tzn. vanilkovou příchutí). Na rozdíl od elegantního francouzkého dřeva burgundských dubových sudů, je americký dub agresivnější a výraznější. V USA se nebarikové Chardonnay téměř nesežene. V Austrálii zas musí do 10% Chardonnay barikovat vždy, i když se snaží o výrobu lehčího ovocnějšího vína, aby lidi poznali, že je to Chardonnay. Jinak by to považovali za chybu a nedorozumění. Na Novém Zélandě se nebarikované Chardonnay dělá prakticky jen pro evropský trh (na etiketě je označení Unoaked).
CHARDONNAY
U NÁS
I když je přílišná odrůdová pestrost našich vinic mnohdy kritizována, existují polohy a vinaři, kteří umí vyrobit Chardonnay světových kvalit. Vzpomeňme na Chardonnay 2004 panenské od Jožky Valihracha, který s ním jako první z ČR zabodoval (získal stříbrnou medaili) na nejslavnější jednoodrůdové soutěži světa - Chardonnay du Monde 2009. Za své Chardonnay 2006 výběr z hroznů získal v roce 2011 zlatou medaili a celkové třetí místo.
Chardonnay je vděčná odrůda, která se dobře kombinuje s jídlem, a je vhodná i k archivaci.
V naší nabídce najdete Chardonnay lehčí i těžší, ovocnější i neutrálnější, sušší i sladší, burgundských i barikových typů. Ze všech Chardonnay můžete vybírat na našem webu: www.vino-klub.cz/chardonnay.
Žádné komentáře:
Okomentovat