A čím se vlastně Jan Lahofer proslavil? Pracoval jako klášterní truhlář premonstrátského kláštera v Louce u Znojma a v 70. letech 18. století pro tamní nově budovanou knihovnu vyřezal přenádherný knihovní nábytek. Vysoký sál vyzdobil galerií a skříněmi z ořechového dřeva, na něž padlo několik alejí vzrostlých stromů. Práce stála 70 000 zlatých!
Stavební aktivita probíhala i v Praze: v poslední čtvrtině 18. století rozhodl strahovský opat Václav Josef Mayer vybudovat pro četné přírůstky knihovny nové prostory. Rozměrný sál (dnešní rozměry: délka 32 m, šířka 10 m, výška 14 m) vystavěl v Čechách naturalizovaný italský architekt Jan Ignác Palliardi na místě původní sýpky. Stavba byla na tehdejší dobu nákladná (bez vnitřního zařízení stála 17 000 zlatých), navíc nebylo jisté, zda strahovská kanonie nebude příkazem Josefa II. zrušena.
Josef II. ale zrušil jiný klášter premonstrátů: Louku u Znojma (1784). Mezitím Strahovští sháněli nábytek do své nové knihovny a s nadšením uvítali zprávu, že by za odhadní cenu mohli odkoupit nábytek z louckého kláštera. Za necelých tisíc (!) zlatých jim byl nábytek císařským dekretem postoupen a na začátku roku 1792 se do Prahy vydalo sto povozů. Jan Lahofer za rozebrání skříní dostal 380 zlatých, dvě vědra vína a dva sudy piva.
Dispozice strahovského knihovního sálu však naprosto neodpovídala rozměrům a půdorysu loucké knihovny a nábytek by byl úpravami znehodnocen, proto se osvícený opat rozhodl sál přestavět. Bylo nutno o téměř sedm metrů stavbu zvýšit a změnit rozvrh oken, aby korespondoval s dispozicí skříní. Po přestavbě započaly práce na malířské výzdobě (monumentální nástropní malbu vytvořil význačný rakouský malíř Anton Maulbertsch) a Jan Lahofer se v roce 1794 na Strahov přestěhoval a téměř tři a půl roku pracoval na instalaci oněch nádherných knihovních skříní z leštěného ořechu zdobených pozlacenými řezbami. Obdivovat je můžeme na Strahově dodnes, stačí navštívit tzv. Filosofický sál.
Dispozice strahovského knihovního sálu však naprosto neodpovídala rozměrům a půdorysu loucké knihovny a nábytek by byl úpravami znehodnocen, proto se osvícený opat rozhodl sál přestavět. Bylo nutno o téměř sedm metrů stavbu zvýšit a změnit rozvrh oken, aby korespondoval s dispozicí skříní. Po přestavbě započaly práce na malířské výzdobě (monumentální nástropní malbu vytvořil význačný rakouský malíř Anton Maulbertsch) a Jan Lahofer se v roce 1794 na Strahov přestěhoval a téměř tři a půl roku pracoval na instalaci oněch nádherných knihovních skříní z leštěného ořechu zdobených pozlacenými řezbami. Obdivovat je můžeme na Strahově dodnes, stačí navštívit tzv. Filosofický sál.
Žádné komentáře:
Okomentovat