V tuto chvíli Vás zdravím z Krems (Kremže) an der Krásný Modrý Donau. Dávno před naším dojezdem sem jsem se všech okolo sebe ptal, jestli odsud pochází termín "hořčice kremžská". Nikdo nevěděl. Nu, odpověď přinesl sám život. Ubytováni jsme totiž v hotelu pod hradem a kopcem Senftenberg (v překladu něco jako Hořčištejn).
V hotelu jsme u vinaře p. Nigla. (Hotel je vždy Špigl Nigl :-)) Důkladná prohlídka/ochutnávka nás teprve čeká, nicméně k včerejší spargel (chřest) zeit večeři nám doporučil napárovat svůj Sauvignon Blanc.
Riesling Privat 2006, jednoznačně včerejší vítěž s dochutí 35 sekund, nám naservírovali ve sklenici o objemu cca 1,5 litru. Pinot Noir potom byl ve sklenici minimálně 2 litry.
Naproti nám seděla taková trojice velmi sebevědomých anglicko/německy mluvících mužů. Trochu až moc sebevědomých. Vybírali si opravdu hodně, víno vraceli, dekantovali bílé ap. Každopádně ale věděli, co dělají. Pak jsme si z baru půjčili místní vinařský magazín Vinaria, abychom se trochu připravili na dnešek, a u slova šéfredaktora byla fotka jednoho z těch tří u vedlejšího stolu :-)
Loisium v Langenlois je taková ultramoderní a ultradrahá naučná sklepní stezka, která prochází pod polovinou města, což je vinařské centrum Kamptalu. Nejlepší bylo, že jim nefungovala čtečka kreditních karet, tak jsme ušetřili 25€.
První opravdovou ochutnávku jsme měli u našeho kamaráda Johannese Hirsche. Zdubloval nám ochutnávku tím, že jsme každý vzorek dostali do sklenic Zalto a Riedel a kromě hodnocení vína jsme hodnotili, z které sklenice co lépe chutná. Pak jsme také debatovali vliv měsíčních fází na proces výroby vína, složení půd na kopcích před degustačkou a také např. včerejší návštěvu tří pánů z časopisu Vinaria :-)
Na cestu nám dal Rieslingy 2002 a 2003 s tím, že 2005 už nemá, protože to je ročník jeho dcery a už teď je minus.
Žádné komentáře:
Okomentovat