pátek 13. září 2013

koLEKCE č. 10 - Veltlínské Zelené

Veltlínské zelené se stalo národní odrůdou Rakouska a s nemalým úspěchem se pěstuje (a hlavně pije) v okolních zemích – v Maďarsku a na Slovensku. Ani u nás už se dávno nepovažuje za to „kyselé“ víno, kterému jsme se kdysi vyhýbali, protože křivilo rty a pálila po něm žáha.

WACHAU… ICH BIN EIN VELTLINER


V Rakousku, odkud odrůda patrně pochází, je Grüner Veltliner spolu s Rieslingem od dob Rakouska-Uherska jednoznačně nejoblíbenějším vínem, a vinařská oblast Wachau, kde se Veltlínu obzvlášť dobře daří, se těší věhlasu i za rakouskými hranicemi.

Z Wachau pocházejí typické Veltlíny ovlivněné místním terroirem, který v některých aspektech vykazuje podobné rysy jako údolí naší milované Mosely. Strmé svahy nad vodní plochou, markantní rozdíly mezi denními a nočními teplotami, v některých polohách břidlice… Veltín se tu však pěstuje na písečných březích podél Dunaje. Nejlepší polohy na svazích jsou ve Wachau vyčleněny pro Ryzlink. Přes značnou podobnost s moselským terroirem ovšem odborníci tvrdí, že místní Ryzlinky jsou svým charakterem více než těm moselským podobné Rýňáčkům z Alsaska. 

Ve světě se Veltlínské zelené dále pěstuje u sousedů na Slovensku a v Maďarsku, koketují s ním v poslední době také vinaři v USA, včetně slavného Napa Valley.

NA MORAVĚ JEDNIČKA

Na Moravě je s téměř 15 % osázených vinic Veltlínské zelené nejčastější pěstovanou odrůdou. Pěstuje se převážně na Znojemsku, na Mikulovsku a ve Velkopavlovické oblasti. Spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským patří Veltlínské zelené k odrůdám VOC Znojmo. 

PŮVODNĚ JEDINEČNÉ

Odrůda pravděpodobně vznikla samovolným křížením Tramínu a starobylé, nicméně do 21. století zapomenuté, odrůdy St. Georgen, jejíž poslední, 400 let starý, keř byl znovu objeven až v roce 2007. Veltlín je celkem náročný na půdní složení – nesnáší příliš vlhké, vápenité půdy, daří se mu naopak na sprašovém podloží, díky kterému pak víno dosahuje v chuti medových tónů a ve vůni lipového květu. Veltlínské zelené z kamenitého podloží se pak vyznačuje jemným náznakem cigaretového dýmu.

Pro chuť mladého Veltlínu jsou typické kořenité, pepřové tóny (zesílené, pokud víno pochází ze sprašového podloží). Při zrání v lahvi se tyto palčivé nuance z vína vytratí a převáží pro Veltlín charakteristická chuť zelených mandlí – svěží, kořenitá a minerální (pěkně výrazná je v případě, že réva rostla na štěrkovité půdě). Svojí mineralitou vyhrál Grüner Veltliner v Rakousku a postupně si získává milovníky vína i u nás.

JAK K DÍLU, TAK K VÍNU

Víno je považováno za velmi vhodné pro snoubení jídla a pokrmů. Vychlazené Veltlínské zelené se hodí k tvrdým sýrům, lehkým úpravám masa a pro někoho překvapivě, i k závinu s jablky – kyselinky Veltínu totiž pěkně vyvažují sladkou nakyslost Vašeho oblíbeného štrůdlu od babičky (ještě vrchovatě zasněženého moučkovým cukrem – známe to, že?)

Žádné komentáře: