čtvrtek 6. května 2010

Wachauer Reisen II.

Náš druhý den putování po Wachau a okolí jsme strávili v Unterloibenu (R.Wess), Oberloibenu a Dürnsteinu, kde je nádherná několikapatrová zřícenina. (Na tu jsem i já s mými 6 stehy na noze vylezla :) Všude tu prodávají meruňky, ve formě brandy, likérů, marmelád, chutney nebo plněné v čokoládách. Zaujalo mě to, že jsou zde meruňky vidět víc než víno.

Celé odpoledne (včera) hrozně pršelo, tak jsme se ukryli pod střechu a rozhodli ochutnat Rieslingy, které nám dal Hirsch na cestu. Konkrétně to byl Riesling Gaisberg ročníků 2002 a 2003. Sundali jsme promočené bundy a s hrůzou zjistili, že nemáme otvírák :( Prohledali jsme tašky i auto a s úlevou jsme jeden zapomenutý našli. Když jsme se jali lahve otevírat, uvědomili jsme si, že jsme se od Hirsche zatím nic nenaučili!!! BYL TOTIŽ PRŮKOPNÍKEM ŠROUBOVACÍCH UZÁVĚRŮ, které tedy používá i na svá TOP vína! Proto jsme ani u jedné lahve horko-těžko nanezený otvírák nepotřebovali :)) Takže to byla historka dne.

Dalším zážitkem byla samotná vína. Začali jsme 2003, od "mladšího" ke staršímu. Ale tohle byla degustační chyba, protože 2003 byla výrazně sladší než 2002. 2003 byl totiž hodně horký ročník, tak se muselo sbírat rychle v polovině října. Obě vína byla v úžasné kondici, lehké naftové tóny ve vůni (na které má osmiletý rýňák nárok a které se někdy objevují už ve dvouletých moravských rýňácích), a které si Radek užívá, se rychle vyvětraly, i když hodinová dekantace a rozkoukání by vínu jistě prospělo. Takový komfort jsme mu ale nedopřáli a celkem rychle jsme ho zkonzumovali. Řadím ho do kategorie kousací :)

40leté keře ve vinici Gaisberg rostou na erodovaných kamenitých půdách, dávají tak vínům do vínku ohromnou mineralitu (pevnost) a krásné ovoce ve vůni i dochuti. Ročníky 2005 i 2006 získávaly přes 90 bodů v různých soutěžích (R.PARKER, A LA CARTE, FALSTAFF...) 

Žádné komentáře: